23.6. 2020

Milí rodiče a milé děti, školní rok nám pomalu končí a blíží se předávání vysvědčení. Vysvědčení si budete moci vyzvednout 30.6. 2020 mezi 8 - 10 hodinou. Jestli si přinesete tzv. Čestné prohlášení o neexistenci příznaků infekčního onemocnění, bude Vám předáno vysvědčení v naší třídě, zároveň s věcmi, které Vám ještě ve třídě zůstaly. Pokud ale toto prohlášení nebudete mít, dostanete vysvědčení venku u školy, když si zazvoníte na zvonek. Budeme se na Vás těšit! Paní učitelka a paní asistentka.

11.6. 2020

Co je to voda
Voda je kapalina, protože kape po kapkách. Voda je zároveň tekutina, protože teče. Čistá voda je bezbarvá a průhledná, bez chuti a vůně. °
Vodu obsahují těla rostlin, zvířat i člověka. Když vážíš 30 kilogramů, tak je ve tvém těle 20 kilogramů vody.
Vodu, jak už jsme si řekli, známe ve třech skupenstvích: v tekutém jako kapalinu nebo tekutinu, v plynném jako vodní páru a v pevném jako led.
Voda mění své skupenství působením tepla. Teplotu měříme teploměrem na stupně Celsia. Když teplota stoupá, voda se začíná vařit. Při sto stupních Celsia přechází v páru. Když teplota klesne až na nulu Celsia, voda se mění v led. Voda jako kapalina má tedy teplotu od nuly do sto stupňů Celsia.

8.6. 2020

Matematika:  Násobení a dělení číslem 0. Na straně 62 - příklady v rámečku ústně. Cvičení 1. na straně 62 písemně. Násobení a dělení číslem 100 na straně 63. Příklady v rámečku ústně, příklad 2. na straně 63 písemně. Od strany 64 je závěrečné opakování. Než vrátíte učebnice, můžete si vybrat příklady na učivo, které sami uznáte za vhodné.


Český jazyk: Vlastní jména na straně 77. Cvičení 1. na straně 77 písemně. Cvičení 2. a 3. na straně 77 ústně. Cvičení 4. na straně 78 ústně. Od strany 80 je závěrečné opakování. Opět si můžete sami vybrat, které učivo ještě potřebujete procvičit.


Čtení: Článek "Sám na pustém ostrově" a "Čekání". Jsou to poslední dva články. Buď si vyberte jeden z nich, nebo oba, podle čtenářské zdatnosti dítěte.


                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      

4.6. 2020

Přírodověda


Vodní srážky


Vodní srážky vznikají srážením vodních par ve vodu. Voda se ochlazením sráží v drobounké kapičky, které zůstávají rozptýlené ve vzduchu. To je mlha. Mraky jsou jen chuchvalce mlhy vysoko nad zemí. Drobounké kapičky se postupně slévají ve větší kapky. Mraky ztmavnou a spustí se z nich déšť.
V zimě vzniknou v mracích místo kapek jemné krystalky ledu, které padají na zem v podobě sněhu.
V létě za chladných nocí se usazuje na trávě rosa. Při nočních mrazech obaluje větve stromů, dráty elektrického vedení, rostliny zmrzlá rosa - jinovatka. Také rosa a jinovatka jsou vodní srážky, protože vznikly sražením vodních par.


Přečtěte si článek a odpovězte ústně na otázky:


1. Z čeho se tvoří mraky?
2. Jak vzniká mlha?
3. Co je jinovatka?

2.6. 2020

Vlastivěda


Karel IV.


Karel IV. byl český král. Ze všech našich králů byl nejvýznamnější, protože panoval nejen v Českém království, ale i v obrovské Římské říši. Za jeho vlády byl český stát o hodně větší než dnes. Karel IV. chtěl, aby se Praha a Čechy staly významnými místy. Podporoval proto rozvoj řemesel, obchodu, umění a vzdělanosti. Zval do Čech cizí učence, studenty a stavitele.
 Založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě, proto se nazývá po něm Karlova univerzita. Jiné známé stavby, které nechal postavit jsou například Karlův most, Karolinum a Karlštejn.
V celé zemi vládl moudře. Lidu se za jeho panování žilo lépe než dříve. Karel IV. zakládal hrady a rozšiřoval města. Na venkově se pěstovaly dosud neznámé plodiny, například vinná réva.


Přečtěte si článek a odpovězte na otázky:
1. Co víš o Karlu IV.?
2. Které stavby založil Karel IV. v Praze?

1.6.2020

Matematika: Násobení a dělení číslem 9. Cvičení 9.,10.,11.,12. na straně 61 ústně. Násobení a dělení číslem 10 - příklad v rámečku na straně 61. Cvičení 2. na straně 60 písemně.


Český jazyk: Číslo a rod podstatných jmen na straně 75. Cvičení 6. na straně 75 písemně.
Pracovní list k tématu je možné si vyzvednout každý den mezi 8. - 12. hodinou.


Čtení: "Jak Cipísek stavěl knížepánovi kuželky"na straně 53 - 56

29.5.2020

Přírodověda


Koloběh vody v přírodě


Voda, která naprší na zem, se rozdělí do tří částí: Jedna její část odteče v řekách a v potocích pryč z krajiny, druhá její část se vsákne do země a třetí část se vypaří do vzduchu. Dešťová voda nebo tající sníh odtéká do potoků, z potoků do řek a z řek do moří.
Část vody, která se vypaří do vzduchu jako vodní pára se dostane vysoko nad zemi. Tam je chladněji a voda se ze skupenství plynného (vodní páry) srazí zase ve vodu kapalnou. Z vodních par se vytvoří oblaka nebo mraky. Z nich se voda zase dostává na zemský povrch v podobě deště, krup, nebo sněhu. Prší. Sněží. Padají kroupy. Voda se na zemi zčásti vsákne, zčásti se znovu vypaří. Zbytek odteče do potoků a řek a řeky ji zanesou do moře.
V mořích vody nepřibývá, i když do nich voda stále přitéká. Je to proto, že z nich slunce vodu stále vypařuje. A tak to jde pořád dokola, jako na kolotoči. Říkáme, že v přírodě voda obíhá, proto mluvíme o koloběhu vody v přírodě.


Přečti si článek a odpověz ústně na otázky:


1. Co se stane s vodou, která naprší na zem?
2.Co se vytvoří z vodní páry vysoko nad zemí?

Vlastivěda


Život starých Slovanů ve Velkomoravské říši


Slované žili v opevněných sídlech, která se nazývala hradiště. Uvnitř byly dřevěné domy, někde i kamenné kostely. Hradiště bývala obehnána pevnou hradbou z dřevěných kůlů. Uvnitř se obchodovalo. Žili zde převážně řemeslníci. Vyráběli předměty ze dřeva, kůže, kovů i hlíny. V době nebezpečí se sem shromažďovali lidé z okolí.
Slované nejdřív uctívali velké množství bohů. Věřili na víly, skřítky, vodníky, bludičky.
 Za vlády knížete Rastislava přišli do Velkomoravské říše bratři Cyril a Metoděj. Přinesli nám zvěst o Ježíši Kristu. Podle této zvěsti žil Ježíš Kristus ve státě Izraeli a byl zaživa ukřižován. Víra v jednoho boha, kterou šířili Cyril a Metoděj, se nazývá křesťanství. Křesťanství vede lidi k dodržování určitých přikázání. Učí spravedlnosti a lásce k bližním, zakazuje podlost, podvádění a krádeže. Křesťané navštěvují kostely, kde se modlí k pánu bohu. Cyril a Metoděj k nám přinesli i písmo. Tím pomohli velkému rozvoji vzdělanosti.

25.5.2020

Milí rodiče, posílám úkoly na tento týden. Opět ještě přibude vlastivěda a přírodověda. Ve dnech 25. - 28. května jsem ve škole od 8 - 12 hodin. Byla bych ráda, kdybyste se některý den, jak Vám to bude vyhovovat, stavili ve škole a přinesli vypracované úkoly. Znovu podotýkám, že to nemusí být všechno, co jsem doporučila. Vím, že děti mají různou výkonnost, tak nepočítám, že všichni všechno zvládli.  S pozdravem Z. Sebroňová

Matematika: Násobení a dělení číslem 9. Cvičení 2. a 5. na straně 60 písemně, cvičení 3.,4. a 8. na straně 60 ústně.

Český jazyk: Poznávání podstatných jmen. Cvičení 2. na straně 73 - vypsat podstatná jména, Cvičení 3. - ústně. Cvičení 4. na straně 74 také ústně.

Čtení:  Jak se Cipísek narodil - strana 51 - 53

Řečová výchova

23.5. 2020

Přírodověda

Voda je vzácná tekutina

Na zem padá déšť, na jaře taje sníh. Kde není skála, kde jsou propustné vrstvy, tam se voda do země vsakuje. I pod zemí, stejně jako na zemi si hledá cesty, kudy by mohla proudit dál. Podzemní prameny se stejně jako prameny vody na zemi spojují v potůčky a v potoky, říčky v řeky a jezírka v jezera. Této vodě v podzemí se říká podzemní voda. Ta bývá většinou čistá a vhodná k pití, pokud ji nějací lidé neznečistili, například vylitím motorového oleje do půdy. Voda z řek a přehrad, která zásobují města, se musí upravovat a čistit. Z úpravny teče voda do přes čerpací stanice do vodojemů a odtud potrubím do kohoutků našich vodovodů.
Voda je vzácná tekutina a bude čím dál vzácnější. Bez vody se nedá žít. Když se člověk 3 až 5 dnů nenapije, většinou umírá. Spotřeba vody neustále stoupá. Potřebujeme ji v domácnostech, v továrnách, v zemědělství. Lidé, zvířata a rostliny by bez vody zahynuli. Proto musíme s vodou dobře hospodařit. Neplýtvat s ní. Neznečišťovat ji.

Zodpověz ústně tyto otázky:

1. Může být člověk bez vody?
2. Co je podzemní voda? 
3. Jak se o vodu staráme?

20.5.2020

Vlastivěda

Velkomoravská říše  

Staří Slované žili v rodech a v kmenech. Několik rodů vytvářelo kmen. Vládl v nich ti, kteří byli nejmoudřejší - stařešinové. Na území dnešních Čech a Moravy jich bylo několik. Kmeny mezi sebou bojovaly o moc a o území, ale také se spojovaly na obranu proti jejich společným nepřátelům.
 V 9.století byl nejmocnější kmen knížete Mojmíra I..který ovládal některé sousední kmeny. Tak vznikl první stát na našem území. Protože ležel u řeky Moravy, byl nazván Velkomoravská říše. Vliv této říše v době největšího rozkvětu sahal daleko za hranice naší republiky.


Přečti si článek a ústně zodpověz tyto otázky:

1.Co vytvářelo kmen?
2. Jak se nazýval nejmocnější kmen?
3. Podle které řeky dostalo toto území název Velkomoravská říše? 







.

18.5. 2020

Dobrý den, posílám úkoly z matematiky, jazyka českého a ze čtení pro tento týden. Opět přibude ještě přírodověda a vlastivěda. Jestli bude mít někdo zájem o další úkoly, nebo bude potřebovat s něčím poradit, každou středu mezi 9. - 10. hodinou Vás budu očekávat. Z. Sebroňová

Matematika: Příklady na dělení číslem 8: str.59/cv.2. a 7. písemně,                        cvičení 3.,5. a 6. ústně. Zopakovat si násobky 8 i                              všech čísel do 8.

Český jazyk: Tvoření slov ze zadaných slabik ve cvičení 24/str.70  -                       - ústně. Co to jsou podstatná jména na straně 72.                                Cvičení 1/ str. 72 - písemně.

Čtení:             Přečíst dokončení článku na straně 50. 

16.5.2020

Přírodověda

Ropa a zemní plyn

Jedeme na výlet. Autobus zastavil u pumpy, aby doplnil zásobu nafty. Z čeho je nafta? Z ropy. A z čeho je ropa? Ropa se těží ze země. Ropa se ale nachází jen na některých místech na světě. Z ropy se vyrábí nafta, benzín, motorový olej a petrolej. Také se používá při výrobě umělých hmot. Poblíž míst, kde se nachází ropa, vytéká na povrch zemní plyn. Ten je pro lidi potřebný k vytápění bytů a k vaření.
Ropu a zemní plyn v České republice nemáme v takovém množství, jaké potřebujeme. Ropu a zemní plyn k nám přivádějí dlouhá a široká potrubí. Těm, kterými teče ropa, říkáme ropovody. Těm, kterými teče zemní plyn, říkáme plynovody.
 S plynem se musí zacházet velmi opatrně. Říká se, že plyn je dobrý sluha, ale zlý pán. To znamená, že lidé si při zacházení s plynem musí dávat dobrý pozor!! Při vaření musí hlídat, aby voda nepřetekla z hrnce. Mohla by uhasit oheň pod hrncem a unikající plyn by mohl i vybuchnout!!

Odpověz ústně na tyto otázky:

1. Co se vyrábí z ropy?
2. K čemu potřebujeme zemní plyn?
3. Jak musíme zacházet s plynem?

14.5.2020

Vlastivěda

Staří Slované

V dávných dobách žili na území České republiky lidé, kteří se nazývali Slované. Žili v obydlích, která měla dřevěnou střechu. Stěny byly pletené z větví a zpevňované hlínou a kamením. Později si stavěli dřevěné domy. Obytné místnosti měly v rohu ohniště, kouř vycházel otvorem ve střeše.
Staří Slované byli zemědělci. Půdu obdělávali hákem taženým dobytkem. Pěstovali hlavně obilí. Chovali domácí zvířata. Někdy jedli i maso z ulovených ryb a zvěře. Ženy pekly chléb, placky a vařily kaše. Jídla sladily medem lesních včel. Tkaly látky a šily z nich oděvy. Pečovaly o děti. 
Slované používali hliněné nebo dřevěné nádoby. Většina nástrojů a nářadí byla ze dřeva. Bohaté ženy se zdobily kovovými náušnicemi, sponami a nosily ozdobné pásy. Muži měli vyzdobené zbraně, například kopí, sekery. toulce.

Přečti si článek a ústně odpověz na tyto otázky:

1. V jakých domech žili staří Slované?
2. Jakou prací se zabývali muži? Co dělaly ženy?
3. Co staří Slované jedli?

11.5.2020

Dobrý den, posílám úkoly z českého jazyka a z matematiky pro tento týden. Přibude zase ještě vlastivěda a přírodověda. Jestli má někdo zájem o pracovní listy z jednotlivých předmětů, může si přijít ve středu do školy mezi 9. - 10. hodinou. Jestli něčemu nerozumíte a potřebujete se rychle domluvit, tak na tomto telefonním čísle: 733 480 658. Mějte se hezky a ať se Vám práce daří|!!! Z.Sebroňová


Matematika:  Vypracovat cvičení 7 a 10 na straně 58 písemně, ústně                        procvičit cvičení 6 a 9. Na straně 58 dále zopakovat                          dělení číslem 8.

Český jazyk: Napsat cvičení 20 na str.69 a cvičení 23 na straně 70.                                    Ústně procvičit cvičení 19 na straně 68.

Čtení:            Článek "Zachránil mě Franta Šramota" na stranách 
                      48- 49

Řečová výchova

10.5.2020

Přírodověda

Vápenec a další nerosty

Uhlí je nerost. Také vápenec je nerost. Má nejčastěji šedou, bělavou, nebo trochu nažloutlou barvu. Vznikl jako uhlí už před mnoha miliony let. Nevznikl z rostlin, ale ze zvířátek, která mají svá tělíčka v ochranných vápenitých pouzdrech, jako škeble nebo hlemýžď. Když zvířátka zemřela, zůstaly jejich domečky na dně pravěkých moří. Přešly věky a vrstva schránek mrtvých živočichů se změnila v pevný kámen - vápenec. Pak pravěké moře ustoupilo a vápenec se dostal na povrch. Lidé ho začali těžit. Je potřeba v cementárnách při výrobě cementu, ve vápenkách se z něh vyrábí vápno, které se dává do malty při stavbě domů. Sopečnou činností přeměněnému vápenci říkáme mramor. Z mramoru sochaři vytesávají sochy a kameníci ho potřebují při výrobě náhrobků a obkládají se s ním domy.
Kamenná sůl je bezbarvý nerost. Když se rozemele na prášek, je bílá. Člověk sůl potřebuje k životu. Těží se v solných dolech, nebo se odpařuje z mořské vody.
Dalším nerostem je železná ruda. Z té se ve vysokých pecích vyrábí železo, které potřebujeme na výrobu různých předmětů.

Přečti si článek a odpověz ústně na otázky.

1. Jaké znáš nerosty?
2. Na co potřebujeme vápenec?
3. Z čeho se vyrábí železo?

6.5.2020

Vlastivěda

Naše země v dávných dobách

Život lidí v pravěku

Na našem území žili lidé už před mnoha tisíci lety. Této době říkáme pravěk. O životě pravěkých lidí se dozvídáme z vykopávek. Na některých místech, například při kopání základů pro dům, lidé ještě dnes nacházejí v různé hloubce pod povrchem země úlomky jejich zbraní, šperků, nádob a některých dalších předmětů. Někdy jsou nalezeny i kresby pravěkých lidí na stěnách jeskyní, nebo sošky.
Člověk žil na počátku svého vývoje jednoduchým způsobem. Byl velmi závislý na přírodě. Bydlel v jeskyních, ve kterých hledal přístřešek před zimou a nepohodou. Ženy zde udržovaly oheň. Připravovaly jídlo a staraly se o děti. V této době žili na našem území medvědi, sobi, nosorožci, obrovští mamuti a jiná divoká zvěř. A tak se muži vydávali na jejich lov.Někdy lovili i ryby a sbírali různé plody. Lidé hospodařili a lovili společně v tlupách.

Přečtěte si článek o pravěku a zodpovězte si ústně na otázky:
1. Z čeho se dozvídáme o životě pravěkých lidí?
2. Čím se pravěcí lidé živili?
3. Co dělali muži a co ženy?

4.5. 2020

Matematika: Procvičování dělení 6 na str.56/cv.5. Dělení 7 na str.57 - slovní příklad v rámečku, procvičení dalších příkladů v rámečku. Na straně 57/cv.2 písemně, cv.3,4 ústně.

Český jazyk: Napsat cvičení 12 na straně 65, na otázky odpovědět ústně. Cvičení 13 ústně. Strana 66/cv.14, 15 písemně.

Čtení: ČlánekTajemství na str. 46-47

3.5.2020

Přírodověda. 

 Kámen z přesliček a plavuní

Už je to dávno, moc dávno.V té době bylo na Zemi celý rok vlhké a dusné počasí, jako ve skleníku. V takovém počasí se dařilo obrovským přesličkám, kapradinám a rostlinám, kterým se říká plavuně. 
Vyrostly tak vysoké a tak mohutné, že tvořily ohromné pralesy. Když tyto rostliny umřely, napadaly do bažin a močálů a pradávná moře na ně nanesla vrstvy bahna a písku. Ty kmeny tam pak ztvrdly na černý kámen, kterému říkáme uhlí.Uhlí, které tam leželo nejdéle je nejkvalitnější a říkáme mu černé uhlí. Mladší, než černé uhlí je uhlí hnědé, ještě mladší je lignit a nejmladší je rašelina. Lidé zjistili, že uhlí hoří a dává teplo větší, než dřevo, kterým si topili v kamnech, proto začali uhlí ze země dolovat. Hnědé uhlí se dobývá na povrchu země různými rypadly a nachází se u nás v okolí měst Most a Sokolov. Černé uhlí dobývají horníci ve velkých hloubkách v hlubinných dolech. Černé uhlí se dobývá hlavně v okolí měst Ostravy, Karviné, Orlové a Havířova. Z uhlí se dá vyrobit i mnoho užitečných věcí. Třeba umělá vlákna, léčiva, dehet a barviva.

Odpověz ústně na tyto otázky:

1. Jak vzniklo uhlí?
2. Jaké druhy uhlí znáš?
3. K čemu potřebujeme uhlí?

29.4. 2020

Vlastivěda
 Morava a Slezsko - největší města

Největším moravským městem je Brno.Leží na soutoku řek Svitavy a Svratky.Má mnoho továren,kde se vyrábějí například traktory, strojní zařízení a zbraně. Jižně od Brna se v teplých moravských úvalech - nížinách pěstuje hodně zeleniny, například okurky, papriky, rajčata. V ovocných sadech rostou meruňky, broskve a švestky. Také se zde daří vinné révě. 
Ve středu Moravy leží v úrodné oblasti Hané město Olomouc. Má mnoho historických památek. Město je známé potravinářským průmyslem. Na úrodné Hané se pěstuje pšenice a ječmen.
 Na Ostravsku se těží černé uhlí. Město Ostrava je známé i výrobou železa a oceli. 
Další větší města v okolí Ostravy jsou Opava, Karviná, Bohumín, Havířov a Orlová. 
Na východní Moravě je důležitým průmyslovým střediskem město Zlín. Původně to byla malá obec. Po založení obuvnického závodu se stala moderním městem.

Ukažte  tato města na mapě a zopakujte si, co o nich víte.

27.4. 2020

Matematika: dělení pěti na str.55/cvičení 3, 8, 11 - ústně, cvičení 5, 7, 9 - písemně, dělení šesti na str.56 v rámečku - příklady na dělení se zkouškami - ústně,   cvičení 2 na straně 56/ - písemně.
               

Český jazyk: využití vyjmenovaných slov na straně 63/ cvičení 6,7 - písemně, cvičení 8 - ústně,  na straně 64/ cvičení 9,11 - ústně, cvičení 10 - písemně
                     

Čtení:            Článek Boušín na str. 44 - 45.
                     

23.4.2020

 Přírodověda

 Péče o půdu
 Půdu potřebují lidé proto, aby na ní mohli  pěstovat rostliny. Zěmědělci na polích, zahradníci v zahradách a sadaři v sadech. Aby půda dala dobrou úrodu, musí být včas a dobře obdělána. Musí mít dostatek vláhy a dostatek živin. Oráním se půda kypří. Vláhu jí dodávají dešťové srážky, sníh a rosa. Na zelinářských polích a zahradách lidé půdu, která nemá dostatek vláhy, zavlažují.
Živiny se půdě dodávají hnojením. Jsou dva druhy hnojiv: hnojiva přirozená a hnojiva, která se průmyslově vyrábějí v továrnách. Těm se říká hnojiva průmyslová.
K přirozeným hnojivům patří hnůj, močůvka, kompost a zelené hnojení.
Hnůj je směs výkalů domácích zvířat a slámy.
Močůvka je moč domácích zvířat.
Kompost se dělá z různých rostlinných odpadků, hlíny a vápna.
Půda je velká vzácnost. Živí lidi i zvířata. Proto se o půdu musíme dobře starat.

Přečtěte si o půdě a ústně zodpovězte tyto otázky:

1. K čemu potřebujeme půdu?
2. Jak se o půdu staráme?
3.Čím hnojíme půdu?

21.4. 2020

Vlastivěda.

Největší města v Čechách - pokračování

Velkým průmyslovým městem na severu Ćech je Ústí nd Labem.V Mostecké pánvi a při řece Labi je hodně průmyslových závodů. Tyto závody znečišťují vzduch a vodu v řekách.
Pod Krušnými horami leží město Karlovy Vary. Zdejší minerální prameny daly vzniknout světoznámým lázním.
Střediskem západních Čech je průmyslové město Plzeň.
Na jihu Čech leží město České Budějovice. V jeho okolí je hodně rybníků. Chovají se v nich ryby, především kapři.Některé rybníky slouží i k rekreaci.

Najděte si všechna města na mapě a ústně zodpovězte tyto otázky:

1. Na jaké řece leží město Ústí nad Labem?
2. Jak působí na životní prostředí průmyslové závody v Mostecké pánvi?
3. K čemu slouží rybníky v okolí Českých Budějovic?

20.4. 2020

Dobrý den, zasílám učivo na týden od 20.4. -  24.4. 2020. Do středy ještě přibude vlastivěda a přírodověda. 

Matematika: Určování času po čtvrthodinách - str.52/cv.2, str.53/cv.3,5. Zopakovat násobilku 5. Vypočítat cvičení 2 na straně 54.

Český jazyk: Procvičování vyjmenovaných slov po m. Strana 61/cv.1,2 -ústně, str.62/ cv.4,5 - písemně.

Čtení: Malý cestující, Jeden míč a druhý míč na str.41, Dobrodružství pod širákem na str. 42 - 43

17.4. 2020

Vlastivěda.

Největší města v Čechách.

Už jsme se učili, že největší a zároveň hlavní město v  České republice je PRAHA. Na mapě ji najdeme ve středu Čech - ve středních Čechách. Místo, kde dnešní velkoměsto stojí bylo osídlené už odpradávna. Má totiž výhodnou polohu při řece Vltavě.
Ve východních Čechách leží města PARDUBICE a HRADEC KRÁLOVÉ v okolí řeky Labe. Této krajině se říká Polabí. Je tady úrodná půda, proto se zde pěstuje obilí, cukrová řepa a zelenina.

Otázky a úkoly:
- Ukažte všechna tři města na mapě
- Na kterých řekách leží?
- Co se pěstuje v Polabí?

Na otázky stačí odpovědět ústně.

Milí chlapci a milá děvčata, moc vás zdravím a těším se na vás. Doufám, že jste v pořádku a učíte se doma. Posílám vám básničku, přečtěte si ji a doplňte slovíčko na konci řádku.

Můžete se ji naučit zpaměti. Zdraví vás paní učitelka Eva Holaňová.

14.4.2020

Dobrý den, posílám úkoly na další týden.

Čtení: Nejlepší gramofon - str.40. Ústně zodpovědět otázky za článkem.
Český jazyk: str. 60/ cv. 14 ústně, cv. 15 písemně. Vyjmenovaná slova po m na str. 60 - naučit se.
Matematika: str. 50/ cv.7.11, str.51: jednotky času - přečíst, zopakovat. Napsat cvičení 1 na str. 52

Během týdne ještě přidám učivo z vlastivědy, které je třeba přečíst a ústně zodpovědět otázky.

11.4. 2020

Přírodověda. Přečíst a zodpovědět otázky na konci.

Živiny v půdě.

Každá rostlina je živé tělo, které musí dostávat potravu, aby mohlo žít, růst a rozmnožovat se.Tuto potravu čerpají rostliny dílem ze vzduchu a dílem z půdy. Ze vzduchu to jsou plynné látky: kyslík,vodík, uhlík a dusík. Z nich je pro stavbu rostlinného těla nejdůležitější dusík.Z půdy potřebují rostliny například síru, fosfor, draslík a vápník. Těmto látkám říkáme prvky.
Aby se rostlinám dobře dařilo, musí mít těchto látek přiměřeně - ani moc, ani málo.Rostlina ke svému životu potřebuje slunce, vzduch, živiny z půdy a živiny rozpuštěné ve vodě.
 Také člověk potřebuje ke svému životu mnoho prvků, které mu dodávají také rostliny. Například v nati petržele je vápník, v hrachu,ve fazolích, v ovesných vločkách a v bramborách je hořčík, v ovoci, v cibuli,v česneku a v rýži je zinek. Aby člověk dobře prospíval, měl by jíst rostlinnou i živočišnou stravu.

Otázky.
1. Odkud čerpají rostliny potravu?
2. Co potřebuje rostlina k životu?
3. Které rostliny nám dodávají vápník?

7.4.2020

Milí rodiče, jestli budete mít zájem, můžete si zítra v 9 30 hod. vyzvednout roušky po své děti v budově naší školy, které Vám předá paní asistentka Martina Flešková.

6.4.2020

Čteni:  str.39  O vrzavém hlemýžďovi
Matematika: str.49/cv.1 písemně, cv.2 ústně. str.50/ cv.3,4,5,6 ústně.
Český jazyk: str.58/cv.10 ústně, str.59/cv.11 ústně, cv.13 písemně


Vlastivěda.

Nížiny v České republice.
Nejteplejší a nejúrodnější oblast Čech je krajina kolem řeky Labe. Nazývá se Polabská nížina. Na Moravě je to oblast kolem řek Moravy a Dyje. Je zde hodně polí,  kde se pěstují různé plodiny, například obilí. Na mapě jsou nížiny vyznačeny zelenou barvou, pohoří hnědou barvou.
Řeky, rybníky, jezera a přehrady jsou vyznačeny modrou barvou.Největší řeky jsou Labe, Vltava a Morava.

3, příspěvek: Řečová výchova

4. příspěvek: Přírodověda

Přírodověda

Co je to půda:

Povrch země tvoří voda a pevnina. Někdy se také říká moře a souš. Pevninu pokrývá na mnoha místech Země půda. Co je to vlastně půda? Co si pod tímto slovem představujeme?

Půda je mělká, svrchní vrstva země, která vznikla zvětráním skal a rozkladem zbytků rostlin a živočichů. Prostě působením deště, větru, slunečních paprsků se skály rozpadly na kameny a kaménky, kaménky na písek.

Tomuto rozpadu se říká zvětrávání.

Půda je tedy složena z jemných částeček hlíny, zrneček písku, drobných kaménků a humusu. Co je to humus?

Humus je tmavě zbarvená část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a rozpadem těl mrtvých živočichů. Na podzim spadne ze stromů listí, shnije a rozpadne se. Pod zemí mají rostliny tisíce kořenů, které s rostlinou umírají a rozpadávají se. Hnijí a rozpadávají se celá těla rostlin a živočichů. Takový je život. Na jeho začátku je zrod, na jeho konci smrt a rozpad. Nic se však v přírodě neztratí. Rozpadlá těla rostlin a živočichů se stanou výživou nových rostlin a nových živočichů.

Půda na území České republiky je rozdílná. Někde je půda úrodná, obsahuje dostatek humusu, a tak se na ní pěstují rostliny náročné na živiny. Například řepa cukrovka. Jinde je půda chudší a pěstují se na ní rostliny méně náročné na živiny. Například brambory.

Rozlišujeme tři základní druhy půd – půdu písčitou, jílovitou a hlinitou.

Písčitá půda má málo živin, snadno vysychá a když ji zemědělci pohnojí, voda z ní živiny rychle vyplaví. Říká se jí „žravá půda“ a nebývá moc úrodná.

Jílovitá půda obsahuje hodně těžké hlíny, které se říká jíl. Jíl nasákne vodu, drží ji a když vyschne, tvoří se na půdě tvrdý škraloup. Jílovitá půda se špatně zpracovává. Škraloup brání přístupu vzduchu.

Nejlepší a nejúrodnější je půda hlinitá. Obsahuje dostatek humusu a snadno se obdělává. Když s ní lidé dobře pracují, udrží přiměřeně dlouho vodu a vzduch. Takové půdy jsou nejvíc v nížinách. V Čechách například v Polabí, Na Moravě, na Hané.

Aby se rostlinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek vzduchu, vody a živin. Nemá-li dostatek živin, musí se hnojit.

K výživě rostlin se používá hnůj, stelivo spojené s výkaly a močí hovězího dobytka.

Aby byla půda dobře provzdušněná, musí se kypřit. Nejjednodušším kypřicím nástrojem je obyčejná motyka. Z ní se vyvinuly nejrůznější polní kypřicí zemědělské nástroje a stroje. Ke kyprosti půdy přispívají i živočichové, například žížaly nebo krtkové. Ti půdu hnojí také svými výměty. Přírodovědec Darwin napsal, že každá půda několikrát prošla tělem žížal. Půda musí být přiměřeně vlhká. Sucho, ale ani nadbytek vody rostlinám neprospívá.

Otázky

1.    Co je to půda?

 

2.    Jak vzniká humus?

3.    Která půda je nejlepší?

4.    Čím půdu kypříme?

2.příspěvek


Čtení: Článek Jehňátko str.36 - 48
Český jazyk: str.57 cv. 5,8 -ústně, cv.6,7 - písemně
Matematika: str.48 cv. 1,2,3,4 - písemně


Vlastivěda:

Česká republika se skládá ze tří historických zemí: Čech, Moravy a Slezska. Povrch Čech je jako veliká mísa. Při hranicích se zdvíhají pohoří,ve vnitrozemí jsou spíše nížiny. Na severu se rozkládá pohoří Krkonoše, kde leží nejvyšší hora České republiky - Sněžka. Další pohoří jsou Krušné hory, Šumava a Českomoravská vrchovina v Čechách, Jeseníky a Moravskoslezské Beskydy na Moravě.
Nauč se vyjmenovat tato pohoří a ukázat na mapě České republiky.

1.příspěvek

Vážení rodiče a milé děti, všechny Vás zdravím a vítám na tomto školním blogu.
Vzhledem k tomu, že současná situace se může protáhnout na delší dobu, budu Vám další úkoly, odkazy na učivo, pracovní listy, apod. sdělovat průběžně zde. Protože ale nejsou všechny děti na stejné výkonnostní úrovni, nemusíte splnit všechny úkoly, které Vám tady napíšu. Bude stačit alespoň jeden úkol z jazyka českého, nebo z matematiky za den, 20 minut čtení každý den a všechny pracovní listy z přírodovědy a z vlastivědy, protože do těchto předmětů děti nemají učebnice. Byla bych ráda, kdyby jste dětem koupili dva sešity č.513, jeden na český jazyk a jeden na matematiku, do kterých by si děti jednotlivé úkoly napsaly. Případné dotazy mi pište na mou mailovou adresu. Ať se Vám práce daří a budu se těšit na všechny v lepších časech!  Z. Sebroňová



Čtení:  str. 34 - 35
Matematika = napsat tato cvičení: str.41 cv.9, cv.18 a str.46 cv.1
Český jazyk: zopakovat vyjmenovaná slova po b a l, napsat tato cvičení: str. 52 cv.14, str.53 cv.16 a str.56.cv.4