Co je to půda:
Povrch
země tvoří voda a pevnina. Někdy se také říká moře a souš. Pevninu pokrývá na
mnoha místech Země půda. Co je to vlastně půda? Co si pod tímto slovem
představujeme?
Půda
je mělká, svrchní vrstva země, která vznikla zvětráním skal a rozkladem zbytků
rostlin a živočichů. Prostě působením deště, větru, slunečních paprsků se skály
rozpadly na kameny a kaménky, kaménky na písek.
Tomuto
rozpadu se říká zvětrávání.
Půda
je tedy složena z jemných částeček hlíny, zrneček písku, drobných kaménků
a humusu. Co je to humus?
Humus
je tmavě zbarvená část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a
rozpadem těl mrtvých živočichů. Na podzim spadne ze stromů listí, shnije a
rozpadne se. Pod zemí mají rostliny tisíce kořenů, které s rostlinou umírají
a rozpadávají se. Hnijí a rozpadávají se celá těla rostlin a živočichů. Takový
je život. Na jeho začátku je zrod, na jeho konci smrt a rozpad. Nic se však
v přírodě neztratí. Rozpadlá těla rostlin a živočichů se stanou výživou
nových rostlin a nových živočichů.
Půda
na území České republiky je rozdílná. Někde je půda úrodná, obsahuje dostatek
humusu, a tak se na ní pěstují rostliny náročné na živiny. Například řepa
cukrovka. Jinde je půda chudší a pěstují se na ní rostliny méně náročné na
živiny. Například brambory.
Rozlišujeme
tři základní druhy půd – půdu písčitou, jílovitou a hlinitou.
Písčitá
půda má málo živin, snadno vysychá a když ji zemědělci pohnojí, voda z ní
živiny rychle vyplaví. Říká se jí „žravá půda“ a nebývá moc úrodná.
Jílovitá
půda obsahuje hodně těžké hlíny, které se říká jíl. Jíl nasákne vodu, drží ji a
když vyschne, tvoří se na půdě tvrdý škraloup. Jílovitá půda se špatně
zpracovává. Škraloup brání přístupu vzduchu.
Nejlepší
a nejúrodnější je půda hlinitá. Obsahuje dostatek humusu a snadno se obdělává.
Když s ní lidé dobře pracují, udrží přiměřeně dlouho vodu a vzduch. Takové
půdy jsou nejvíc v nížinách. V Čechách například v Polabí, Na
Moravě, na Hané.
Aby
se rostlinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek vzduchu, vody a živin.
Nemá-li dostatek živin, musí se hnojit.
K výživě
rostlin se používá hnůj, stelivo spojené s výkaly a močí hovězího dobytka.
Aby
byla půda dobře provzdušněná, musí se kypřit. Nejjednodušším kypřicím nástrojem
je obyčejná motyka. Z ní se vyvinuly nejrůznější polní kypřicí zemědělské
nástroje a stroje. Ke kyprosti půdy přispívají i živočichové, například žížaly
nebo krtkové. Ti půdu hnojí také svými výměty. Přírodovědec Darwin napsal, že
každá půda několikrát prošla tělem žížal. Půda musí být přiměřeně vlhká. Sucho,
ale ani nadbytek vody rostlinám neprospívá.
Otázky
1.
Co je to půda?
2.
Jak vzniká humus?
3.
Která půda je
nejlepší?
4.
Čím půdu kypříme?
Žádné komentáře:
Okomentovat