29.5.2020

Přírodověda


Koloběh vody v přírodě


Voda, která naprší na zem, se rozdělí do tří částí: Jedna její část odteče v řekách a v potocích pryč z krajiny, druhá její část se vsákne do země a třetí část se vypaří do vzduchu. Dešťová voda nebo tající sníh odtéká do potoků, z potoků do řek a z řek do moří.
Část vody, která se vypaří do vzduchu jako vodní pára se dostane vysoko nad zemi. Tam je chladněji a voda se ze skupenství plynného (vodní páry) srazí zase ve vodu kapalnou. Z vodních par se vytvoří oblaka nebo mraky. Z nich se voda zase dostává na zemský povrch v podobě deště, krup, nebo sněhu. Prší. Sněží. Padají kroupy. Voda se na zemi zčásti vsákne, zčásti se znovu vypaří. Zbytek odteče do potoků a řek a řeky ji zanesou do moře.
V mořích vody nepřibývá, i když do nich voda stále přitéká. Je to proto, že z nich slunce vodu stále vypařuje. A tak to jde pořád dokola, jako na kolotoči. Říkáme, že v přírodě voda obíhá, proto mluvíme o koloběhu vody v přírodě.


Přečti si článek a odpověz ústně na otázky:


1. Co se stane s vodou, která naprší na zem?
2.Co se vytvoří z vodní páry vysoko nad zemí?

Vlastivěda


Život starých Slovanů ve Velkomoravské říši


Slované žili v opevněných sídlech, která se nazývala hradiště. Uvnitř byly dřevěné domy, někde i kamenné kostely. Hradiště bývala obehnána pevnou hradbou z dřevěných kůlů. Uvnitř se obchodovalo. Žili zde převážně řemeslníci. Vyráběli předměty ze dřeva, kůže, kovů i hlíny. V době nebezpečí se sem shromažďovali lidé z okolí.
Slované nejdřív uctívali velké množství bohů. Věřili na víly, skřítky, vodníky, bludičky.
 Za vlády knížete Rastislava přišli do Velkomoravské říše bratři Cyril a Metoděj. Přinesli nám zvěst o Ježíši Kristu. Podle této zvěsti žil Ježíš Kristus ve státě Izraeli a byl zaživa ukřižován. Víra v jednoho boha, kterou šířili Cyril a Metoděj, se nazývá křesťanství. Křesťanství vede lidi k dodržování určitých přikázání. Učí spravedlnosti a lásce k bližním, zakazuje podlost, podvádění a krádeže. Křesťané navštěvují kostely, kde se modlí k pánu bohu. Cyril a Metoděj k nám přinesli i písmo. Tím pomohli velkému rozvoji vzdělanosti.

25.5.2020

Milí rodiče, posílám úkoly na tento týden. Opět ještě přibude vlastivěda a přírodověda. Ve dnech 25. - 28. května jsem ve škole od 8 - 12 hodin. Byla bych ráda, kdybyste se některý den, jak Vám to bude vyhovovat, stavili ve škole a přinesli vypracované úkoly. Znovu podotýkám, že to nemusí být všechno, co jsem doporučila. Vím, že děti mají různou výkonnost, tak nepočítám, že všichni všechno zvládli.  S pozdravem Z. Sebroňová

Matematika: Násobení a dělení číslem 9. Cvičení 2. a 5. na straně 60 písemně, cvičení 3.,4. a 8. na straně 60 ústně.

Český jazyk: Poznávání podstatných jmen. Cvičení 2. na straně 73 - vypsat podstatná jména, Cvičení 3. - ústně. Cvičení 4. na straně 74 také ústně.

Čtení:  Jak se Cipísek narodil - strana 51 - 53

Řečová výchova

23.5. 2020

Přírodověda

Voda je vzácná tekutina

Na zem padá déšť, na jaře taje sníh. Kde není skála, kde jsou propustné vrstvy, tam se voda do země vsakuje. I pod zemí, stejně jako na zemi si hledá cesty, kudy by mohla proudit dál. Podzemní prameny se stejně jako prameny vody na zemi spojují v potůčky a v potoky, říčky v řeky a jezírka v jezera. Této vodě v podzemí se říká podzemní voda. Ta bývá většinou čistá a vhodná k pití, pokud ji nějací lidé neznečistili, například vylitím motorového oleje do půdy. Voda z řek a přehrad, která zásobují města, se musí upravovat a čistit. Z úpravny teče voda do přes čerpací stanice do vodojemů a odtud potrubím do kohoutků našich vodovodů.
Voda je vzácná tekutina a bude čím dál vzácnější. Bez vody se nedá žít. Když se člověk 3 až 5 dnů nenapije, většinou umírá. Spotřeba vody neustále stoupá. Potřebujeme ji v domácnostech, v továrnách, v zemědělství. Lidé, zvířata a rostliny by bez vody zahynuli. Proto musíme s vodou dobře hospodařit. Neplýtvat s ní. Neznečišťovat ji.

Zodpověz ústně tyto otázky:

1. Může být člověk bez vody?
2. Co je podzemní voda? 
3. Jak se o vodu staráme?

20.5.2020

Vlastivěda

Velkomoravská říše  

Staří Slované žili v rodech a v kmenech. Několik rodů vytvářelo kmen. Vládl v nich ti, kteří byli nejmoudřejší - stařešinové. Na území dnešních Čech a Moravy jich bylo několik. Kmeny mezi sebou bojovaly o moc a o území, ale také se spojovaly na obranu proti jejich společným nepřátelům.
 V 9.století byl nejmocnější kmen knížete Mojmíra I..který ovládal některé sousední kmeny. Tak vznikl první stát na našem území. Protože ležel u řeky Moravy, byl nazván Velkomoravská říše. Vliv této říše v době největšího rozkvětu sahal daleko za hranice naší republiky.


Přečti si článek a ústně zodpověz tyto otázky:

1.Co vytvářelo kmen?
2. Jak se nazýval nejmocnější kmen?
3. Podle které řeky dostalo toto území název Velkomoravská říše? 







.

18.5. 2020

Dobrý den, posílám úkoly z matematiky, jazyka českého a ze čtení pro tento týden. Opět přibude ještě přírodověda a vlastivěda. Jestli bude mít někdo zájem o další úkoly, nebo bude potřebovat s něčím poradit, každou středu mezi 9. - 10. hodinou Vás budu očekávat. Z. Sebroňová

Matematika: Příklady na dělení číslem 8: str.59/cv.2. a 7. písemně,                        cvičení 3.,5. a 6. ústně. Zopakovat si násobky 8 i                              všech čísel do 8.

Český jazyk: Tvoření slov ze zadaných slabik ve cvičení 24/str.70  -                       - ústně. Co to jsou podstatná jména na straně 72.                                Cvičení 1/ str. 72 - písemně.

Čtení:             Přečíst dokončení článku na straně 50. 

16.5.2020

Přírodověda

Ropa a zemní plyn

Jedeme na výlet. Autobus zastavil u pumpy, aby doplnil zásobu nafty. Z čeho je nafta? Z ropy. A z čeho je ropa? Ropa se těží ze země. Ropa se ale nachází jen na některých místech na světě. Z ropy se vyrábí nafta, benzín, motorový olej a petrolej. Také se používá při výrobě umělých hmot. Poblíž míst, kde se nachází ropa, vytéká na povrch zemní plyn. Ten je pro lidi potřebný k vytápění bytů a k vaření.
Ropu a zemní plyn v České republice nemáme v takovém množství, jaké potřebujeme. Ropu a zemní plyn k nám přivádějí dlouhá a široká potrubí. Těm, kterými teče ropa, říkáme ropovody. Těm, kterými teče zemní plyn, říkáme plynovody.
 S plynem se musí zacházet velmi opatrně. Říká se, že plyn je dobrý sluha, ale zlý pán. To znamená, že lidé si při zacházení s plynem musí dávat dobrý pozor!! Při vaření musí hlídat, aby voda nepřetekla z hrnce. Mohla by uhasit oheň pod hrncem a unikající plyn by mohl i vybuchnout!!

Odpověz ústně na tyto otázky:

1. Co se vyrábí z ropy?
2. K čemu potřebujeme zemní plyn?
3. Jak musíme zacházet s plynem?

14.5.2020

Vlastivěda

Staří Slované

V dávných dobách žili na území České republiky lidé, kteří se nazývali Slované. Žili v obydlích, která měla dřevěnou střechu. Stěny byly pletené z větví a zpevňované hlínou a kamením. Později si stavěli dřevěné domy. Obytné místnosti měly v rohu ohniště, kouř vycházel otvorem ve střeše.
Staří Slované byli zemědělci. Půdu obdělávali hákem taženým dobytkem. Pěstovali hlavně obilí. Chovali domácí zvířata. Někdy jedli i maso z ulovených ryb a zvěře. Ženy pekly chléb, placky a vařily kaše. Jídla sladily medem lesních včel. Tkaly látky a šily z nich oděvy. Pečovaly o děti. 
Slované používali hliněné nebo dřevěné nádoby. Většina nástrojů a nářadí byla ze dřeva. Bohaté ženy se zdobily kovovými náušnicemi, sponami a nosily ozdobné pásy. Muži měli vyzdobené zbraně, například kopí, sekery. toulce.

Přečti si článek a ústně odpověz na tyto otázky:

1. V jakých domech žili staří Slované?
2. Jakou prací se zabývali muži? Co dělaly ženy?
3. Co staří Slované jedli?

11.5.2020

Dobrý den, posílám úkoly z českého jazyka a z matematiky pro tento týden. Přibude zase ještě vlastivěda a přírodověda. Jestli má někdo zájem o pracovní listy z jednotlivých předmětů, může si přijít ve středu do školy mezi 9. - 10. hodinou. Jestli něčemu nerozumíte a potřebujete se rychle domluvit, tak na tomto telefonním čísle: 733 480 658. Mějte se hezky a ať se Vám práce daří|!!! Z.Sebroňová


Matematika:  Vypracovat cvičení 7 a 10 na straně 58 písemně, ústně                        procvičit cvičení 6 a 9. Na straně 58 dále zopakovat                          dělení číslem 8.

Český jazyk: Napsat cvičení 20 na str.69 a cvičení 23 na straně 70.                                    Ústně procvičit cvičení 19 na straně 68.

Čtení:            Článek "Zachránil mě Franta Šramota" na stranách 
                      48- 49

Řečová výchova

10.5.2020

Přírodověda

Vápenec a další nerosty

Uhlí je nerost. Také vápenec je nerost. Má nejčastěji šedou, bělavou, nebo trochu nažloutlou barvu. Vznikl jako uhlí už před mnoha miliony let. Nevznikl z rostlin, ale ze zvířátek, která mají svá tělíčka v ochranných vápenitých pouzdrech, jako škeble nebo hlemýžď. Když zvířátka zemřela, zůstaly jejich domečky na dně pravěkých moří. Přešly věky a vrstva schránek mrtvých živočichů se změnila v pevný kámen - vápenec. Pak pravěké moře ustoupilo a vápenec se dostal na povrch. Lidé ho začali těžit. Je potřeba v cementárnách při výrobě cementu, ve vápenkách se z něh vyrábí vápno, které se dává do malty při stavbě domů. Sopečnou činností přeměněnému vápenci říkáme mramor. Z mramoru sochaři vytesávají sochy a kameníci ho potřebují při výrobě náhrobků a obkládají se s ním domy.
Kamenná sůl je bezbarvý nerost. Když se rozemele na prášek, je bílá. Člověk sůl potřebuje k životu. Těží se v solných dolech, nebo se odpařuje z mořské vody.
Dalším nerostem je železná ruda. Z té se ve vysokých pecích vyrábí železo, které potřebujeme na výrobu různých předmětů.

Přečti si článek a odpověz ústně na otázky.

1. Jaké znáš nerosty?
2. Na co potřebujeme vápenec?
3. Z čeho se vyrábí železo?

6.5.2020

Vlastivěda

Naše země v dávných dobách

Život lidí v pravěku

Na našem území žili lidé už před mnoha tisíci lety. Této době říkáme pravěk. O životě pravěkých lidí se dozvídáme z vykopávek. Na některých místech, například při kopání základů pro dům, lidé ještě dnes nacházejí v různé hloubce pod povrchem země úlomky jejich zbraní, šperků, nádob a některých dalších předmětů. Někdy jsou nalezeny i kresby pravěkých lidí na stěnách jeskyní, nebo sošky.
Člověk žil na počátku svého vývoje jednoduchým způsobem. Byl velmi závislý na přírodě. Bydlel v jeskyních, ve kterých hledal přístřešek před zimou a nepohodou. Ženy zde udržovaly oheň. Připravovaly jídlo a staraly se o děti. V této době žili na našem území medvědi, sobi, nosorožci, obrovští mamuti a jiná divoká zvěř. A tak se muži vydávali na jejich lov.Někdy lovili i ryby a sbírali různé plody. Lidé hospodařili a lovili společně v tlupách.

Přečtěte si článek o pravěku a zodpovězte si ústně na otázky:
1. Z čeho se dozvídáme o životě pravěkých lidí?
2. Čím se pravěcí lidé živili?
3. Co dělali muži a co ženy?

4.5. 2020

Matematika: Procvičování dělení 6 na str.56/cv.5. Dělení 7 na str.57 - slovní příklad v rámečku, procvičení dalších příkladů v rámečku. Na straně 57/cv.2 písemně, cv.3,4 ústně.

Český jazyk: Napsat cvičení 12 na straně 65, na otázky odpovědět ústně. Cvičení 13 ústně. Strana 66/cv.14, 15 písemně.

Čtení: ČlánekTajemství na str. 46-47

3.5.2020

Přírodověda. 

 Kámen z přesliček a plavuní

Už je to dávno, moc dávno.V té době bylo na Zemi celý rok vlhké a dusné počasí, jako ve skleníku. V takovém počasí se dařilo obrovským přesličkám, kapradinám a rostlinám, kterým se říká plavuně. 
Vyrostly tak vysoké a tak mohutné, že tvořily ohromné pralesy. Když tyto rostliny umřely, napadaly do bažin a močálů a pradávná moře na ně nanesla vrstvy bahna a písku. Ty kmeny tam pak ztvrdly na černý kámen, kterému říkáme uhlí.Uhlí, které tam leželo nejdéle je nejkvalitnější a říkáme mu černé uhlí. Mladší, než černé uhlí je uhlí hnědé, ještě mladší je lignit a nejmladší je rašelina. Lidé zjistili, že uhlí hoří a dává teplo větší, než dřevo, kterým si topili v kamnech, proto začali uhlí ze země dolovat. Hnědé uhlí se dobývá na povrchu země různými rypadly a nachází se u nás v okolí měst Most a Sokolov. Černé uhlí dobývají horníci ve velkých hloubkách v hlubinných dolech. Černé uhlí se dobývá hlavně v okolí měst Ostravy, Karviné, Orlové a Havířova. Z uhlí se dá vyrobit i mnoho užitečných věcí. Třeba umělá vlákna, léčiva, dehet a barviva.

Odpověz ústně na tyto otázky:

1. Jak vzniklo uhlí?
2. Jaké druhy uhlí znáš?
3. K čemu potřebujeme uhlí?