17.4. 2020

Vlastivěda.

Největší města v Čechách.

Už jsme se učili, že největší a zároveň hlavní město v  České republice je PRAHA. Na mapě ji najdeme ve středu Čech - ve středních Čechách. Místo, kde dnešní velkoměsto stojí bylo osídlené už odpradávna. Má totiž výhodnou polohu při řece Vltavě.
Ve východních Čechách leží města PARDUBICE a HRADEC KRÁLOVÉ v okolí řeky Labe. Této krajině se říká Polabí. Je tady úrodná půda, proto se zde pěstuje obilí, cukrová řepa a zelenina.

Otázky a úkoly:
- Ukažte všechna tři města na mapě
- Na kterých řekách leží?
- Co se pěstuje v Polabí?

Na otázky stačí odpovědět ústně.

Milí chlapci a milá děvčata, moc vás zdravím a těším se na vás. Doufám, že jste v pořádku a učíte se doma. Posílám vám básničku, přečtěte si ji a doplňte slovíčko na konci řádku.

Můžete se ji naučit zpaměti. Zdraví vás paní učitelka Eva Holaňová.

14.4.2020

Dobrý den, posílám úkoly na další týden.

Čtení: Nejlepší gramofon - str.40. Ústně zodpovědět otázky za článkem.
Český jazyk: str. 60/ cv. 14 ústně, cv. 15 písemně. Vyjmenovaná slova po m na str. 60 - naučit se.
Matematika: str. 50/ cv.7.11, str.51: jednotky času - přečíst, zopakovat. Napsat cvičení 1 na str. 52

Během týdne ještě přidám učivo z vlastivědy, které je třeba přečíst a ústně zodpovědět otázky.

11.4. 2020

Přírodověda. Přečíst a zodpovědět otázky na konci.

Živiny v půdě.

Každá rostlina je živé tělo, které musí dostávat potravu, aby mohlo žít, růst a rozmnožovat se.Tuto potravu čerpají rostliny dílem ze vzduchu a dílem z půdy. Ze vzduchu to jsou plynné látky: kyslík,vodík, uhlík a dusík. Z nich je pro stavbu rostlinného těla nejdůležitější dusík.Z půdy potřebují rostliny například síru, fosfor, draslík a vápník. Těmto látkám říkáme prvky.
Aby se rostlinám dobře dařilo, musí mít těchto látek přiměřeně - ani moc, ani málo.Rostlina ke svému životu potřebuje slunce, vzduch, živiny z půdy a živiny rozpuštěné ve vodě.
 Také člověk potřebuje ke svému životu mnoho prvků, které mu dodávají také rostliny. Například v nati petržele je vápník, v hrachu,ve fazolích, v ovesných vločkách a v bramborách je hořčík, v ovoci, v cibuli,v česneku a v rýži je zinek. Aby člověk dobře prospíval, měl by jíst rostlinnou i živočišnou stravu.

Otázky.
1. Odkud čerpají rostliny potravu?
2. Co potřebuje rostlina k životu?
3. Které rostliny nám dodávají vápník?

7.4.2020

Milí rodiče, jestli budete mít zájem, můžete si zítra v 9 30 hod. vyzvednout roušky po své děti v budově naší školy, které Vám předá paní asistentka Martina Flešková.

6.4.2020

Čteni:  str.39  O vrzavém hlemýžďovi
Matematika: str.49/cv.1 písemně, cv.2 ústně. str.50/ cv.3,4,5,6 ústně.
Český jazyk: str.58/cv.10 ústně, str.59/cv.11 ústně, cv.13 písemně


Vlastivěda.

Nížiny v České republice.
Nejteplejší a nejúrodnější oblast Čech je krajina kolem řeky Labe. Nazývá se Polabská nížina. Na Moravě je to oblast kolem řek Moravy a Dyje. Je zde hodně polí,  kde se pěstují různé plodiny, například obilí. Na mapě jsou nížiny vyznačeny zelenou barvou, pohoří hnědou barvou.
Řeky, rybníky, jezera a přehrady jsou vyznačeny modrou barvou.Největší řeky jsou Labe, Vltava a Morava.

3, příspěvek: Řečová výchova

4. příspěvek: Přírodověda

Přírodověda

Co je to půda:

Povrch země tvoří voda a pevnina. Někdy se také říká moře a souš. Pevninu pokrývá na mnoha místech Země půda. Co je to vlastně půda? Co si pod tímto slovem představujeme?

Půda je mělká, svrchní vrstva země, která vznikla zvětráním skal a rozkladem zbytků rostlin a živočichů. Prostě působením deště, větru, slunečních paprsků se skály rozpadly na kameny a kaménky, kaménky na písek.

Tomuto rozpadu se říká zvětrávání.

Půda je tedy složena z jemných částeček hlíny, zrneček písku, drobných kaménků a humusu. Co je to humus?

Humus je tmavě zbarvená část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a rozpadem těl mrtvých živočichů. Na podzim spadne ze stromů listí, shnije a rozpadne se. Pod zemí mají rostliny tisíce kořenů, které s rostlinou umírají a rozpadávají se. Hnijí a rozpadávají se celá těla rostlin a živočichů. Takový je život. Na jeho začátku je zrod, na jeho konci smrt a rozpad. Nic se však v přírodě neztratí. Rozpadlá těla rostlin a živočichů se stanou výživou nových rostlin a nových živočichů.

Půda na území České republiky je rozdílná. Někde je půda úrodná, obsahuje dostatek humusu, a tak se na ní pěstují rostliny náročné na živiny. Například řepa cukrovka. Jinde je půda chudší a pěstují se na ní rostliny méně náročné na živiny. Například brambory.

Rozlišujeme tři základní druhy půd – půdu písčitou, jílovitou a hlinitou.

Písčitá půda má málo živin, snadno vysychá a když ji zemědělci pohnojí, voda z ní živiny rychle vyplaví. Říká se jí „žravá půda“ a nebývá moc úrodná.

Jílovitá půda obsahuje hodně těžké hlíny, které se říká jíl. Jíl nasákne vodu, drží ji a když vyschne, tvoří se na půdě tvrdý škraloup. Jílovitá půda se špatně zpracovává. Škraloup brání přístupu vzduchu.

Nejlepší a nejúrodnější je půda hlinitá. Obsahuje dostatek humusu a snadno se obdělává. Když s ní lidé dobře pracují, udrží přiměřeně dlouho vodu a vzduch. Takové půdy jsou nejvíc v nížinách. V Čechách například v Polabí, Na Moravě, na Hané.

Aby se rostlinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek vzduchu, vody a živin. Nemá-li dostatek živin, musí se hnojit.

K výživě rostlin se používá hnůj, stelivo spojené s výkaly a močí hovězího dobytka.

Aby byla půda dobře provzdušněná, musí se kypřit. Nejjednodušším kypřicím nástrojem je obyčejná motyka. Z ní se vyvinuly nejrůznější polní kypřicí zemědělské nástroje a stroje. Ke kyprosti půdy přispívají i živočichové, například žížaly nebo krtkové. Ti půdu hnojí také svými výměty. Přírodovědec Darwin napsal, že každá půda několikrát prošla tělem žížal. Půda musí být přiměřeně vlhká. Sucho, ale ani nadbytek vody rostlinám neprospívá.

Otázky

1.    Co je to půda?

 

2.    Jak vzniká humus?

3.    Která půda je nejlepší?

4.    Čím půdu kypříme?