úterý 23. června 2020
23.6. 2020
Milí rodiče a milé děti, školní rok nám pomalu končí a blíží se předávání vysvědčení. Vysvědčení si budete moci vyzvednout 30.6. 2020 mezi 8 - 10 hodinou. Jestli si přinesete tzv. Čestné prohlášení o neexistenci příznaků infekčního onemocnění, bude Vám předáno vysvědčení v naší třídě, zároveň s věcmi, které Vám ještě ve třídě zůstaly. Pokud ale toto prohlášení nebudete mít, dostanete vysvědčení venku u školy, když si zazvoníte na zvonek. Budeme se na Vás těšit! Paní učitelka a paní asistentka.
pátek 12. června 2020
11.6. 2020
Co je to voda
Voda je kapalina, protože kape po kapkách. Voda je zároveň tekutina, protože teče. Čistá voda je bezbarvá a průhledná, bez chuti a vůně. °
Vodu obsahují těla rostlin, zvířat i člověka. Když vážíš 30 kilogramů, tak je ve tvém těle 20 kilogramů vody.
Vodu, jak už jsme si řekli, známe ve třech skupenstvích: v tekutém jako kapalinu nebo tekutinu, v plynném jako vodní páru a v pevném jako led.
Voda mění své skupenství působením tepla. Teplotu měříme teploměrem na stupně Celsia. Když teplota stoupá, voda se začíná vařit. Při sto stupních Celsia přechází v páru. Když teplota klesne až na nulu Celsia, voda se mění v led. Voda jako kapalina má tedy teplotu od nuly do sto stupňů Celsia.
Voda je kapalina, protože kape po kapkách. Voda je zároveň tekutina, protože teče. Čistá voda je bezbarvá a průhledná, bez chuti a vůně. °
Vodu obsahují těla rostlin, zvířat i člověka. Když vážíš 30 kilogramů, tak je ve tvém těle 20 kilogramů vody.
Vodu, jak už jsme si řekli, známe ve třech skupenstvích: v tekutém jako kapalinu nebo tekutinu, v plynném jako vodní páru a v pevném jako led.
Voda mění své skupenství působením tepla. Teplotu měříme teploměrem na stupně Celsia. Když teplota stoupá, voda se začíná vařit. Při sto stupních Celsia přechází v páru. Když teplota klesne až na nulu Celsia, voda se mění v led. Voda jako kapalina má tedy teplotu od nuly do sto stupňů Celsia.
pondělí 8. června 2020
8.6. 2020
Matematika: Násobení a dělení číslem 0. Na straně 62 - příklady v rámečku ústně. Cvičení 1. na straně 62 písemně. Násobení a dělení číslem 100 na straně 63. Příklady v rámečku ústně, příklad 2. na straně 63 písemně. Od strany 64 je závěrečné opakování. Než vrátíte učebnice, můžete si vybrat příklady na učivo, které sami uznáte za vhodné.
Český jazyk: Vlastní jména na straně 77. Cvičení 1. na straně 77 písemně. Cvičení 2. a 3. na straně 77 ústně. Cvičení 4. na straně 78 ústně. Od strany 80 je závěrečné opakování. Opět si můžete sami vybrat, které učivo ještě potřebujete procvičit.
Čtení: Článek "Sám na pustém ostrově" a "Čekání". Jsou to poslední dva články. Buď si vyberte jeden z nich, nebo oba, podle čtenářské zdatnosti dítěte.
Český jazyk: Vlastní jména na straně 77. Cvičení 1. na straně 77 písemně. Cvičení 2. a 3. na straně 77 ústně. Cvičení 4. na straně 78 ústně. Od strany 80 je závěrečné opakování. Opět si můžete sami vybrat, které učivo ještě potřebujete procvičit.
Čtení: Článek "Sám na pustém ostrově" a "Čekání". Jsou to poslední dva články. Buď si vyberte jeden z nich, nebo oba, podle čtenářské zdatnosti dítěte.
čtvrtek 4. června 2020
4.6. 2020
Přírodověda
Vodní srážky
Vodní srážky vznikají srážením vodních par ve vodu. Voda se ochlazením sráží v drobounké kapičky, které zůstávají rozptýlené ve vzduchu. To je mlha. Mraky jsou jen chuchvalce mlhy vysoko nad zemí. Drobounké kapičky se postupně slévají ve větší kapky. Mraky ztmavnou a spustí se z nich déšť.
V zimě vzniknou v mracích místo kapek jemné krystalky ledu, které padají na zem v podobě sněhu.
V létě za chladných nocí se usazuje na trávě rosa. Při nočních mrazech obaluje větve stromů, dráty elektrického vedení, rostliny zmrzlá rosa - jinovatka. Také rosa a jinovatka jsou vodní srážky, protože vznikly sražením vodních par.
Přečtěte si článek a odpovězte ústně na otázky:
1. Z čeho se tvoří mraky?
2. Jak vzniká mlha?
3. Co je jinovatka?
Vodní srážky
Vodní srážky vznikají srážením vodních par ve vodu. Voda se ochlazením sráží v drobounké kapičky, které zůstávají rozptýlené ve vzduchu. To je mlha. Mraky jsou jen chuchvalce mlhy vysoko nad zemí. Drobounké kapičky se postupně slévají ve větší kapky. Mraky ztmavnou a spustí se z nich déšť.
V zimě vzniknou v mracích místo kapek jemné krystalky ledu, které padají na zem v podobě sněhu.
V létě za chladných nocí se usazuje na trávě rosa. Při nočních mrazech obaluje větve stromů, dráty elektrického vedení, rostliny zmrzlá rosa - jinovatka. Také rosa a jinovatka jsou vodní srážky, protože vznikly sražením vodních par.
Přečtěte si článek a odpovězte ústně na otázky:
1. Z čeho se tvoří mraky?
2. Jak vzniká mlha?
3. Co je jinovatka?
úterý 2. června 2020
2.6. 2020
Vlastivěda
Karel IV.
Karel IV. byl český král. Ze všech našich králů byl nejvýznamnější, protože panoval nejen v Českém království, ale i v obrovské Římské říši. Za jeho vlády byl český stát o hodně větší než dnes. Karel IV. chtěl, aby se Praha a Čechy staly významnými místy. Podporoval proto rozvoj řemesel, obchodu, umění a vzdělanosti. Zval do Čech cizí učence, studenty a stavitele.
Založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě, proto se nazývá po něm Karlova univerzita. Jiné známé stavby, které nechal postavit jsou například Karlův most, Karolinum a Karlštejn.
V celé zemi vládl moudře. Lidu se za jeho panování žilo lépe než dříve. Karel IV. zakládal hrady a rozšiřoval města. Na venkově se pěstovaly dosud neznámé plodiny, například vinná réva.
Přečtěte si článek a odpovězte na otázky:
1. Co víš o Karlu IV.?
2. Které stavby založil Karel IV. v Praze?
Karel IV.
Karel IV. byl český král. Ze všech našich králů byl nejvýznamnější, protože panoval nejen v Českém království, ale i v obrovské Římské říši. Za jeho vlády byl český stát o hodně větší než dnes. Karel IV. chtěl, aby se Praha a Čechy staly významnými místy. Podporoval proto rozvoj řemesel, obchodu, umění a vzdělanosti. Zval do Čech cizí učence, studenty a stavitele.
Založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě, proto se nazývá po něm Karlova univerzita. Jiné známé stavby, které nechal postavit jsou například Karlův most, Karolinum a Karlštejn.
V celé zemi vládl moudře. Lidu se za jeho panování žilo lépe než dříve. Karel IV. zakládal hrady a rozšiřoval města. Na venkově se pěstovaly dosud neznámé plodiny, například vinná réva.
Přečtěte si článek a odpovězte na otázky:
1. Co víš o Karlu IV.?
2. Které stavby založil Karel IV. v Praze?
pondělí 1. června 2020
1.6.2020
Matematika: Násobení a dělení číslem 9. Cvičení 9.,10.,11.,12. na straně 61 ústně. Násobení a dělení číslem 10 - příklad v rámečku na straně 61. Cvičení 2. na straně 60 písemně.
Český jazyk: Číslo a rod podstatných jmen na straně 75. Cvičení 6. na straně 75 písemně.
Pracovní list k tématu je možné si vyzvednout každý den mezi 8. - 12. hodinou.
Čtení: "Jak Cipísek stavěl knížepánovi kuželky"na straně 53 - 56
pátek 29. května 2020
29.5.2020
Přírodověda
Koloběh vody v přírodě
Voda, která naprší na zem, se rozdělí do tří částí: Jedna její část odteče v řekách a v potocích pryč z krajiny, druhá její část se vsákne do země a třetí část se vypaří do vzduchu. Dešťová voda nebo tající sníh odtéká do potoků, z potoků do řek a z řek do moří.
Část vody, která se vypaří do vzduchu jako vodní pára se dostane vysoko nad zemi. Tam je chladněji a voda se ze skupenství plynného (vodní páry) srazí zase ve vodu kapalnou. Z vodních par se vytvoří oblaka nebo mraky. Z nich se voda zase dostává na zemský povrch v podobě deště, krup, nebo sněhu. Prší. Sněží. Padají kroupy. Voda se na zemi zčásti vsákne, zčásti se znovu vypaří. Zbytek odteče do potoků a řek a řeky ji zanesou do moře.
V mořích vody nepřibývá, i když do nich voda stále přitéká. Je to proto, že z nich slunce vodu stále vypařuje. A tak to jde pořád dokola, jako na kolotoči. Říkáme, že v přírodě voda obíhá, proto mluvíme o koloběhu vody v přírodě.
Přečti si článek a odpověz ústně na otázky:
1. Co se stane s vodou, která naprší na zem?
2.Co se vytvoří z vodní páry vysoko nad zemí?
Koloběh vody v přírodě
Voda, která naprší na zem, se rozdělí do tří částí: Jedna její část odteče v řekách a v potocích pryč z krajiny, druhá její část se vsákne do země a třetí část se vypaří do vzduchu. Dešťová voda nebo tající sníh odtéká do potoků, z potoků do řek a z řek do moří.
Část vody, která se vypaří do vzduchu jako vodní pára se dostane vysoko nad zemi. Tam je chladněji a voda se ze skupenství plynného (vodní páry) srazí zase ve vodu kapalnou. Z vodních par se vytvoří oblaka nebo mraky. Z nich se voda zase dostává na zemský povrch v podobě deště, krup, nebo sněhu. Prší. Sněží. Padají kroupy. Voda se na zemi zčásti vsákne, zčásti se znovu vypaří. Zbytek odteče do potoků a řek a řeky ji zanesou do moře.
V mořích vody nepřibývá, i když do nich voda stále přitéká. Je to proto, že z nich slunce vodu stále vypařuje. A tak to jde pořád dokola, jako na kolotoči. Říkáme, že v přírodě voda obíhá, proto mluvíme o koloběhu vody v přírodě.
Přečti si článek a odpověz ústně na otázky:
1. Co se stane s vodou, která naprší na zem?
2.Co se vytvoří z vodní páry vysoko nad zemí?
čtvrtek 28. května 2020
Vlastivěda
Život starých Slovanů ve Velkomoravské říši
Slované žili v opevněných sídlech, která se nazývala hradiště. Uvnitř byly dřevěné domy, někde i kamenné kostely. Hradiště bývala obehnána pevnou hradbou z dřevěných kůlů. Uvnitř se obchodovalo. Žili zde převážně řemeslníci. Vyráběli předměty ze dřeva, kůže, kovů i hlíny. V době nebezpečí se sem shromažďovali lidé z okolí.
Slované nejdřív uctívali velké množství bohů. Věřili na víly, skřítky, vodníky, bludičky.
Za vlády knížete Rastislava přišli do Velkomoravské říše bratři Cyril a Metoděj. Přinesli nám zvěst o Ježíši Kristu. Podle této zvěsti žil Ježíš Kristus ve státě Izraeli a byl zaživa ukřižován. Víra v jednoho boha, kterou šířili Cyril a Metoděj, se nazývá křesťanství. Křesťanství vede lidi k dodržování určitých přikázání. Učí spravedlnosti a lásce k bližním, zakazuje podlost, podvádění a krádeže. Křesťané navštěvují kostely, kde se modlí k pánu bohu. Cyril a Metoděj k nám přinesli i písmo. Tím pomohli velkému rozvoji vzdělanosti.
Život starých Slovanů ve Velkomoravské říši
Slované žili v opevněných sídlech, která se nazývala hradiště. Uvnitř byly dřevěné domy, někde i kamenné kostely. Hradiště bývala obehnána pevnou hradbou z dřevěných kůlů. Uvnitř se obchodovalo. Žili zde převážně řemeslníci. Vyráběli předměty ze dřeva, kůže, kovů i hlíny. V době nebezpečí se sem shromažďovali lidé z okolí.
Slované nejdřív uctívali velké množství bohů. Věřili na víly, skřítky, vodníky, bludičky.
Za vlády knížete Rastislava přišli do Velkomoravské říše bratři Cyril a Metoděj. Přinesli nám zvěst o Ježíši Kristu. Podle této zvěsti žil Ježíš Kristus ve státě Izraeli a byl zaživa ukřižován. Víra v jednoho boha, kterou šířili Cyril a Metoděj, se nazývá křesťanství. Křesťanství vede lidi k dodržování určitých přikázání. Učí spravedlnosti a lásce k bližním, zakazuje podlost, podvádění a krádeže. Křesťané navštěvují kostely, kde se modlí k pánu bohu. Cyril a Metoděj k nám přinesli i písmo. Tím pomohli velkému rozvoji vzdělanosti.
pondělí 25. května 2020
25.5.2020
Milí rodiče, posílám úkoly na tento týden. Opět ještě přibude vlastivěda a přírodověda. Ve dnech 25. - 28. května jsem ve škole od 8 - 12 hodin. Byla bych ráda, kdybyste se některý den, jak Vám to bude vyhovovat, stavili ve škole a přinesli vypracované úkoly. Znovu podotýkám, že to nemusí být všechno, co jsem doporučila. Vím, že děti mají různou výkonnost, tak nepočítám, že všichni všechno zvládli. S pozdravem Z. Sebroňová
Matematika: Násobení a dělení číslem 9. Cvičení 2. a 5. na straně 60 písemně, cvičení 3.,4. a 8. na straně 60 ústně.
Český jazyk: Poznávání podstatných jmen. Cvičení 2. na straně 73 - vypsat podstatná jména, Cvičení 3. - ústně. Cvičení 4. na straně 74 také ústně.
Čtení: Jak se Cipísek narodil - strana 51 - 53
sobota 23. května 2020
23.5. 2020
Přírodověda
Voda je vzácná tekutina
Na zem padá déšť, na jaře taje sníh. Kde není skála, kde jsou propustné vrstvy, tam se voda do země vsakuje. I pod zemí, stejně jako na zemi si hledá cesty, kudy by mohla proudit dál. Podzemní prameny se stejně jako prameny vody na zemi spojují v potůčky a v potoky, říčky v řeky a jezírka v jezera. Této vodě v podzemí se říká podzemní voda. Ta bývá většinou čistá a vhodná k pití, pokud ji nějací lidé neznečistili, například vylitím motorového oleje do půdy. Voda z řek a přehrad, která zásobují města, se musí upravovat a čistit. Z úpravny teče voda do přes čerpací stanice do vodojemů a odtud potrubím do kohoutků našich vodovodů.
Voda je vzácná tekutina a bude čím dál vzácnější. Bez vody se nedá žít. Když se člověk 3 až 5 dnů nenapije, většinou umírá. Spotřeba vody neustále stoupá. Potřebujeme ji v domácnostech, v továrnách, v zemědělství. Lidé, zvířata a rostliny by bez vody zahynuli. Proto musíme s vodou dobře hospodařit. Neplýtvat s ní. Neznečišťovat ji.
Zodpověz ústně tyto otázky:
1. Může být člověk bez vody?
2. Co je podzemní voda?
3. Jak se o vodu staráme?
Voda je vzácná tekutina
Na zem padá déšť, na jaře taje sníh. Kde není skála, kde jsou propustné vrstvy, tam se voda do země vsakuje. I pod zemí, stejně jako na zemi si hledá cesty, kudy by mohla proudit dál. Podzemní prameny se stejně jako prameny vody na zemi spojují v potůčky a v potoky, říčky v řeky a jezírka v jezera. Této vodě v podzemí se říká podzemní voda. Ta bývá většinou čistá a vhodná k pití, pokud ji nějací lidé neznečistili, například vylitím motorového oleje do půdy. Voda z řek a přehrad, která zásobují města, se musí upravovat a čistit. Z úpravny teče voda do přes čerpací stanice do vodojemů a odtud potrubím do kohoutků našich vodovodů.
Voda je vzácná tekutina a bude čím dál vzácnější. Bez vody se nedá žít. Když se člověk 3 až 5 dnů nenapije, většinou umírá. Spotřeba vody neustále stoupá. Potřebujeme ji v domácnostech, v továrnách, v zemědělství. Lidé, zvířata a rostliny by bez vody zahynuli. Proto musíme s vodou dobře hospodařit. Neplýtvat s ní. Neznečišťovat ji.
Zodpověz ústně tyto otázky:
1. Může být člověk bez vody?
2. Co je podzemní voda?
3. Jak se o vodu staráme?
úterý 19. května 2020
20.5.2020
Vlastivěda
Velkomoravská říše
Staří Slované žili v rodech a v kmenech. Několik rodů vytvářelo kmen. Vládl v nich ti, kteří byli nejmoudřejší - stařešinové. Na území dnešních Čech a Moravy jich bylo několik. Kmeny mezi sebou bojovaly o moc a o území, ale také se spojovaly na obranu proti jejich společným nepřátelům.
V 9.století byl nejmocnější kmen knížete Mojmíra I..který ovládal některé sousední kmeny. Tak vznikl první stát na našem území. Protože ležel u řeky Moravy, byl nazván Velkomoravská říše. Vliv této říše v době největšího rozkvětu sahal daleko za hranice naší republiky.
Přečti si článek a ústně zodpověz tyto otázky:
1.Co vytvářelo kmen?
2. Jak se nazýval nejmocnější kmen?
3. Podle které řeky dostalo toto území název Velkomoravská říše?
.
Velkomoravská říše
Staří Slované žili v rodech a v kmenech. Několik rodů vytvářelo kmen. Vládl v nich ti, kteří byli nejmoudřejší - stařešinové. Na území dnešních Čech a Moravy jich bylo několik. Kmeny mezi sebou bojovaly o moc a o území, ale také se spojovaly na obranu proti jejich společným nepřátelům.
V 9.století byl nejmocnější kmen knížete Mojmíra I..který ovládal některé sousední kmeny. Tak vznikl první stát na našem území. Protože ležel u řeky Moravy, byl nazván Velkomoravská říše. Vliv této říše v době největšího rozkvětu sahal daleko za hranice naší republiky.
Přečti si článek a ústně zodpověz tyto otázky:
1.Co vytvářelo kmen?
2. Jak se nazýval nejmocnější kmen?
3. Podle které řeky dostalo toto území název Velkomoravská říše?
.
neděle 17. května 2020
18.5. 2020
Dobrý den, posílám úkoly z matematiky, jazyka českého a ze čtení pro tento týden. Opět přibude ještě přírodověda a vlastivěda. Jestli bude mít někdo zájem o další úkoly, nebo bude potřebovat s něčím poradit, každou středu mezi 9. - 10. hodinou Vás budu očekávat. Z. Sebroňová
Matematika: Příklady na dělení číslem 8: str.59/cv.2. a 7. písemně, cvičení 3.,5. a 6. ústně. Zopakovat si násobky 8 i všech čísel do 8.
Český jazyk: Tvoření slov ze zadaných slabik ve cvičení 24/str.70 - - ústně. Co to jsou podstatná jména na straně 72. Cvičení 1/ str. 72 - písemně.
Čtení: Přečíst dokončení článku na straně 50.
Matematika: Příklady na dělení číslem 8: str.59/cv.2. a 7. písemně, cvičení 3.,5. a 6. ústně. Zopakovat si násobky 8 i všech čísel do 8.
Český jazyk: Tvoření slov ze zadaných slabik ve cvičení 24/str.70 - - ústně. Co to jsou podstatná jména na straně 72. Cvičení 1/ str. 72 - písemně.
Čtení: Přečíst dokončení článku na straně 50.
sobota 16. května 2020
16.5.2020
Přírodověda
Ropa a zemní plyn
Jedeme na výlet. Autobus zastavil u pumpy, aby doplnil zásobu nafty. Z čeho je nafta? Z ropy. A z čeho je ropa? Ropa se těží ze země. Ropa se ale nachází jen na některých místech na světě. Z ropy se vyrábí nafta, benzín, motorový olej a petrolej. Také se používá při výrobě umělých hmot. Poblíž míst, kde se nachází ropa, vytéká na povrch zemní plyn. Ten je pro lidi potřebný k vytápění bytů a k vaření.
Ropu a zemní plyn v České republice nemáme v takovém množství, jaké potřebujeme. Ropu a zemní plyn k nám přivádějí dlouhá a široká potrubí. Těm, kterými teče ropa, říkáme ropovody. Těm, kterými teče zemní plyn, říkáme plynovody.
S plynem se musí zacházet velmi opatrně. Říká se, že plyn je dobrý sluha, ale zlý pán. To znamená, že lidé si při zacházení s plynem musí dávat dobrý pozor!! Při vaření musí hlídat, aby voda nepřetekla z hrnce. Mohla by uhasit oheň pod hrncem a unikající plyn by mohl i vybuchnout!!
Odpověz ústně na tyto otázky:
1. Co se vyrábí z ropy?
2. K čemu potřebujeme zemní plyn?
3. Jak musíme zacházet s plynem?
Ropa a zemní plyn
Jedeme na výlet. Autobus zastavil u pumpy, aby doplnil zásobu nafty. Z čeho je nafta? Z ropy. A z čeho je ropa? Ropa se těží ze země. Ropa se ale nachází jen na některých místech na světě. Z ropy se vyrábí nafta, benzín, motorový olej a petrolej. Také se používá při výrobě umělých hmot. Poblíž míst, kde se nachází ropa, vytéká na povrch zemní plyn. Ten je pro lidi potřebný k vytápění bytů a k vaření.
Ropu a zemní plyn v České republice nemáme v takovém množství, jaké potřebujeme. Ropu a zemní plyn k nám přivádějí dlouhá a široká potrubí. Těm, kterými teče ropa, říkáme ropovody. Těm, kterými teče zemní plyn, říkáme plynovody.
S plynem se musí zacházet velmi opatrně. Říká se, že plyn je dobrý sluha, ale zlý pán. To znamená, že lidé si při zacházení s plynem musí dávat dobrý pozor!! Při vaření musí hlídat, aby voda nepřetekla z hrnce. Mohla by uhasit oheň pod hrncem a unikající plyn by mohl i vybuchnout!!
Odpověz ústně na tyto otázky:
1. Co se vyrábí z ropy?
2. K čemu potřebujeme zemní plyn?
3. Jak musíme zacházet s plynem?
čtvrtek 14. května 2020
14.5.2020
Vlastivěda
Staří Slované
V dávných dobách žili na území České republiky lidé, kteří se nazývali Slované. Žili v obydlích, která měla dřevěnou střechu. Stěny byly pletené z větví a zpevňované hlínou a kamením. Později si stavěli dřevěné domy. Obytné místnosti měly v rohu ohniště, kouř vycházel otvorem ve střeše.
Staří Slované byli zemědělci. Půdu obdělávali hákem taženým dobytkem. Pěstovali hlavně obilí. Chovali domácí zvířata. Někdy jedli i maso z ulovených ryb a zvěře. Ženy pekly chléb, placky a vařily kaše. Jídla sladily medem lesních včel. Tkaly látky a šily z nich oděvy. Pečovaly o děti.
Slované používali hliněné nebo dřevěné nádoby. Většina nástrojů a nářadí byla ze dřeva. Bohaté ženy se zdobily kovovými náušnicemi, sponami a nosily ozdobné pásy. Muži měli vyzdobené zbraně, například kopí, sekery. toulce.
Přečti si článek a ústně odpověz na tyto otázky:
1. V jakých domech žili staří Slované?
2. Jakou prací se zabývali muži? Co dělaly ženy?
3. Co staří Slované jedli?
Staří Slované
V dávných dobách žili na území České republiky lidé, kteří se nazývali Slované. Žili v obydlích, která měla dřevěnou střechu. Stěny byly pletené z větví a zpevňované hlínou a kamením. Později si stavěli dřevěné domy. Obytné místnosti měly v rohu ohniště, kouř vycházel otvorem ve střeše.
Staří Slované byli zemědělci. Půdu obdělávali hákem taženým dobytkem. Pěstovali hlavně obilí. Chovali domácí zvířata. Někdy jedli i maso z ulovených ryb a zvěře. Ženy pekly chléb, placky a vařily kaše. Jídla sladily medem lesních včel. Tkaly látky a šily z nich oděvy. Pečovaly o děti.
Slované používali hliněné nebo dřevěné nádoby. Většina nástrojů a nářadí byla ze dřeva. Bohaté ženy se zdobily kovovými náušnicemi, sponami a nosily ozdobné pásy. Muži měli vyzdobené zbraně, například kopí, sekery. toulce.
Přečti si článek a ústně odpověz na tyto otázky:
1. V jakých domech žili staří Slované?
2. Jakou prací se zabývali muži? Co dělaly ženy?
3. Co staří Slované jedli?
pondělí 11. května 2020
11.5.2020
Dobrý den, posílám úkoly z českého jazyka a z matematiky pro tento týden. Přibude zase ještě vlastivěda a přírodověda. Jestli má někdo zájem o pracovní listy z jednotlivých předmětů, může si přijít ve středu do školy mezi 9. - 10. hodinou. Jestli něčemu nerozumíte a potřebujete se rychle domluvit, tak na tomto telefonním čísle: 733 480 658. Mějte se hezky a ať se Vám práce daří|!!! Z.Sebroňová
Matematika: Vypracovat cvičení 7 a 10 na straně 58 písemně, ústně procvičit cvičení 6 a 9. Na straně 58 dále zopakovat dělení číslem 8.
Český jazyk: Napsat cvičení 20 na str.69 a cvičení 23 na straně 70. Ústně procvičit cvičení 19 na straně 68.
Čtení: Článek "Zachránil mě Franta Šramota" na stranách
48- 49
Matematika: Vypracovat cvičení 7 a 10 na straně 58 písemně, ústně procvičit cvičení 6 a 9. Na straně 58 dále zopakovat dělení číslem 8.
Český jazyk: Napsat cvičení 20 na str.69 a cvičení 23 na straně 70. Ústně procvičit cvičení 19 na straně 68.
Čtení: Článek "Zachránil mě Franta Šramota" na stranách
48- 49
neděle 10. května 2020
10.5.2020
Přírodověda
Vápenec a další nerosty
Uhlí je nerost. Také vápenec je nerost. Má nejčastěji šedou, bělavou, nebo trochu nažloutlou barvu. Vznikl jako uhlí už před mnoha miliony let. Nevznikl z rostlin, ale ze zvířátek, která mají svá tělíčka v ochranných vápenitých pouzdrech, jako škeble nebo hlemýžď. Když zvířátka zemřela, zůstaly jejich domečky na dně pravěkých moří. Přešly věky a vrstva schránek mrtvých živočichů se změnila v pevný kámen - vápenec. Pak pravěké moře ustoupilo a vápenec se dostal na povrch. Lidé ho začali těžit. Je potřeba v cementárnách při výrobě cementu, ve vápenkách se z něh vyrábí vápno, které se dává do malty při stavbě domů. Sopečnou činností přeměněnému vápenci říkáme mramor. Z mramoru sochaři vytesávají sochy a kameníci ho potřebují při výrobě náhrobků a obkládají se s ním domy.
Kamenná sůl je bezbarvý nerost. Když se rozemele na prášek, je bílá. Člověk sůl potřebuje k životu. Těží se v solných dolech, nebo se odpařuje z mořské vody.
Dalším nerostem je železná ruda. Z té se ve vysokých pecích vyrábí železo, které potřebujeme na výrobu různých předmětů.
Přečti si článek a odpověz ústně na otázky.
1. Jaké znáš nerosty?
2. Na co potřebujeme vápenec?
3. Z čeho se vyrábí železo?
Vápenec a další nerosty
Uhlí je nerost. Také vápenec je nerost. Má nejčastěji šedou, bělavou, nebo trochu nažloutlou barvu. Vznikl jako uhlí už před mnoha miliony let. Nevznikl z rostlin, ale ze zvířátek, která mají svá tělíčka v ochranných vápenitých pouzdrech, jako škeble nebo hlemýžď. Když zvířátka zemřela, zůstaly jejich domečky na dně pravěkých moří. Přešly věky a vrstva schránek mrtvých živočichů se změnila v pevný kámen - vápenec. Pak pravěké moře ustoupilo a vápenec se dostal na povrch. Lidé ho začali těžit. Je potřeba v cementárnách při výrobě cementu, ve vápenkách se z něh vyrábí vápno, které se dává do malty při stavbě domů. Sopečnou činností přeměněnému vápenci říkáme mramor. Z mramoru sochaři vytesávají sochy a kameníci ho potřebují při výrobě náhrobků a obkládají se s ním domy.
Kamenná sůl je bezbarvý nerost. Když se rozemele na prášek, je bílá. Člověk sůl potřebuje k životu. Těží se v solných dolech, nebo se odpařuje z mořské vody.
Dalším nerostem je železná ruda. Z té se ve vysokých pecích vyrábí železo, které potřebujeme na výrobu různých předmětů.
Přečti si článek a odpověz ústně na otázky.
1. Jaké znáš nerosty?
2. Na co potřebujeme vápenec?
3. Z čeho se vyrábí železo?
středa 6. května 2020
6.5.2020
Vlastivěda
Naše země v dávných dobách
Život lidí v pravěku
Na našem území žili lidé už před mnoha tisíci lety. Této době říkáme pravěk. O životě pravěkých lidí se dozvídáme z vykopávek. Na některých místech, například při kopání základů pro dům, lidé ještě dnes nacházejí v různé hloubce pod povrchem země úlomky jejich zbraní, šperků, nádob a některých dalších předmětů. Někdy jsou nalezeny i kresby pravěkých lidí na stěnách jeskyní, nebo sošky.
Člověk žil na počátku svého vývoje jednoduchým způsobem. Byl velmi závislý na přírodě. Bydlel v jeskyních, ve kterých hledal přístřešek před zimou a nepohodou. Ženy zde udržovaly oheň. Připravovaly jídlo a staraly se o děti. V této době žili na našem území medvědi, sobi, nosorožci, obrovští mamuti a jiná divoká zvěř. A tak se muži vydávali na jejich lov.Někdy lovili i ryby a sbírali různé plody. Lidé hospodařili a lovili společně v tlupách.
Přečtěte si článek o pravěku a zodpovězte si ústně na otázky:
1. Z čeho se dozvídáme o životě pravěkých lidí?
2. Čím se pravěcí lidé živili?
3. Co dělali muži a co ženy?
Naše země v dávných dobách
Život lidí v pravěku
Na našem území žili lidé už před mnoha tisíci lety. Této době říkáme pravěk. O životě pravěkých lidí se dozvídáme z vykopávek. Na některých místech, například při kopání základů pro dům, lidé ještě dnes nacházejí v různé hloubce pod povrchem země úlomky jejich zbraní, šperků, nádob a některých dalších předmětů. Někdy jsou nalezeny i kresby pravěkých lidí na stěnách jeskyní, nebo sošky.
Člověk žil na počátku svého vývoje jednoduchým způsobem. Byl velmi závislý na přírodě. Bydlel v jeskyních, ve kterých hledal přístřešek před zimou a nepohodou. Ženy zde udržovaly oheň. Připravovaly jídlo a staraly se o děti. V této době žili na našem území medvědi, sobi, nosorožci, obrovští mamuti a jiná divoká zvěř. A tak se muži vydávali na jejich lov.Někdy lovili i ryby a sbírali různé plody. Lidé hospodařili a lovili společně v tlupách.
Přečtěte si článek o pravěku a zodpovězte si ústně na otázky:
1. Z čeho se dozvídáme o životě pravěkých lidí?
2. Čím se pravěcí lidé živili?
3. Co dělali muži a co ženy?
neděle 3. května 2020
4.5. 2020
Matematika: Procvičování dělení 6 na str.56/cv.5. Dělení 7 na str.57 - slovní příklad v rámečku, procvičení dalších příkladů v rámečku. Na straně 57/cv.2 písemně, cv.3,4 ústně.
Český jazyk: Napsat cvičení 12 na straně 65, na otázky odpovědět ústně. Cvičení 13 ústně. Strana 66/cv.14, 15 písemně.
Čtení: ČlánekTajemství na str. 46-47
Český jazyk: Napsat cvičení 12 na straně 65, na otázky odpovědět ústně. Cvičení 13 ústně. Strana 66/cv.14, 15 písemně.
Čtení: ČlánekTajemství na str. 46-47
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)